Ho�lavin� sta�� jiskra (�vodn�k)
P. Gorazd Cetkovsk�,O.Carm.
�ty�i kl��ov� pojmy k�dal��mu r�stu (3. ��st)
P. Fernando Mill�n Romeral, O.Carm., gener�ln� p�evor
Panna Maria � Matka nad�je
(Redak�n� zpracoval P. Gorazd,O.Carm.)
Modlitba k Pann� Marii, Matce nad�je
�Bez ust�n� se modlete� (1 Sol 5,17)
Ustavi�n� modlitba u sv. Augustina (2. ��st)
Fra. Jan od sv. Bruna, OCD
Takov� je �lov�k! (zamy�len� nad �almem 63)
P. Paul Feeley, O. Carm.
Modlitba po �patn�m startu
(Zpracoval P. Gorazd,O.Carm.)
Po del�� prodlev� se k V�m dost�v� nov� ��slo na�eho �asopisu. Mezi autory p��sp�vk� se objevuje jedno pro n�s nov� jm�no. P. Paul Feeley, O.Carm. (nar. 1928) pat�� do americk� provincie sv. Eli�e a ji� n�kolik let �ije ve Francii jako �len francouzsk� gener�ln� delegatury.
�ten��e, kter� zaujala osobnost sv. Augustina, bychom r�di upozornili, �e bratr Jan od sv. Bruna, OCD, uve�ejnil ve druh�m leto�n�m ��sle revue Salve jin� sv�j �l�nek � o p��telstv� u sv. Augustina. Je v jist�m smyslu dopln�n�m �l�nku, kter� nyn� vych�z� na str�nk�ch Karmelu. Oba �l�nky vznikaly t�m�� soub�n� a ukazuje se na nich souvislost vztahu s Bohem (k n�mu� pat�� modlitba) a s lidmi (p��telstv�).
Mnoh� my�lenky, kter� V�m nov� ��slo �asopisu Karmel p�in��, by bezesporu bylo mo�n� je�t� v�c propilov�vat a dopl�ovat. N�kter� �vahy jsou snad p��li� osobn�. Ale n� �asopis si nen�rokuje v�deckou d�kladnost. Je �asopisem pro duchovn� �ivot. A ��k�m si: jako ho�lavin� sta�� jiskra a vzn�t� se, tak v���m, �e V�m, na�im �ten���m, sta�� i tyto skrovn� podn�ty k tomu, aby Va�e srdce nov� zaho�elo (jako v Lk 24,32) l�skou k P�nu, Bohu tajemn�mu, a p�ece tolik bl�zk�mu.
P. Gorazd Cetkovsk�,O.Carm.
V tak individualistick� spole�nosti, jakou je na�e, pat�� k prvk�m, kter� nejv�c oslovuj� ty, kdo sleduj� n� �ivot, ta skute�nost, �e osoby r�zn�ho p�vodu, st���, zp�sobu uva�ov�n� atd. dok�� ��t pospolu. �ivot ve spole�enstv� je jednou ze z�kladn�ch vlastnost� �eholn�ho �ivota a �ivota v Karmelu. V posledn�ch letech bylo velmi zd�razn�no biblick� pozad� na�� �ehole a byl osv�tlen vliv prvotn� c�rkevn� obce v Jeruzal�m� (jak je pops�na ve Skutc�ch apo�tol�) na jej� duchovn� stavbu. To je vzorov� spole�enstv� pro ka�d� k�es�ansk� spole�enstv� a obzvl�t� pro spole�enstv� karmelit�nsk�. ��m v�ce se p�ipodobn�me tomuto spole�enstv�, kter� m�lo v�echno spole�n�, kter� v radosti � agall�asis znamen�: j�sot, vesel�, velkou radost � a prostot� slavilo l�m�n� chleba a setrv�valo v modlitb�, t�m v�ce rozvineme posl�n� �eholn�ho �ivota b�t ikonou: b�t znamen�m, sv�dectv�m, projevem nebo ikonou �ivota Nejsv�t�j�� Trojice, spole�enstv� l�sky, on� koinon�a, kter� m� b�t �ivotn�m stylem, jen� je k�es�anu vlastn�.
Slovy pln�mi s�ly to velmi dob�e vyjad�uj� na�e Stanovy z roku 1995 (�l. 29 a 30):
Nejsv�t�j�� Trojice, pramen a vzor c�rkve, je tak� pramenem a vzorem na�eho spole�enstv�. Troji�n� spole�enstv� (koinonia) pozn�n� a l�sky, na n�m� m�me pod�l, je n�m d�no jako dar a podn�cuje n�s, abychom se otev�eli pozn�n� a l�sce v��i Bohu a bli�n�m. (...) Podle p��kladu prvok�es�ansk� komunity v Jeruzal�m� je bratrsk� spole�enstv� vt�len�m nezi�tn� Bo�� l�sky, kter� je nitern� p�ij�m�na ve st�l�m procesu opro��ov�n� se od sobectv� � i na �rovni komunity � a opravdov�ho zam��en� na Boha. Tak m��eme ukazovat charismatickou a prorockou povahu zasv�cen�ho �ivota Karmelu a m��eme do n� harmonicky v�lenit vyu�it� osobn�ch charismat ka�d�ho ke slu�b� c�rkvi a sv�tu.
Tento na spole�enstv� zam��en� �ivotn� styl, toto communio, je jist�m zp�sobem znamen�m jdouc�m �proti proudu� v kultu�e, v n� v�e vyb�z� k individualismu, k osobn�mu uspokojov�n�, k soukromni�en� a k sobectv�. I my, i kdy� �ijeme ve spole�enstv�, mus�me pozorn� db�t na to, aby se takov� mentalita nevloudila do na�ich dom� a do na�ich srdc�. Nejde jen o to ��t �pohromad� p�i spoust� �innost� a spole�n� tr�ven�m �ase, ale i o to ��t opravdu jako spole�enstv�, tedy v jednomyslnosti a prav�m bratrstv�.
�ivot ve spole�enstv�, tedy vz�jemnost (communio), v ��dn�m p��pad� neznamen� tlak k uniformit�. Jsme rozd�ln�, nestejn� sm��l�me a vn�m�me, jsme r�zn�ho zalo�en� a sklon�, rozd�ln�ho st��� a pat��me k odli�n�m generac�m. N�kdy mluv�me rozd�ln�mi jazyky a p�ich�z�me z navz�jem velmi odli�n�ch kultur, a p�ece jsme povol�ni k tomu, abychom vytv��eli skute�n� bratrsk� spole�enstv�. Byl by to v nejvlastn�j��m smyslu toho slova skand�l, kdyby dva karmelit�ni nemohli spolu ��t pod jednou st�echou z d�vod� ideologick�ch, rasov�ch, ba je�t� h��e z d�vod� n�bo�ensk�ch. Rozd�lnost, vz�jemn� �cta, p�ijet� druh�ho v jeho odli�nosti oproti mn�, to v�e n�s neuv��iteln� obohacuje, uchov�v� n�s otev�en�mi, pru�n�mi, tv�rn�mi a mlad�mi... Osoba, kter� se uzav�e do sv�ho vlastn�ho zp�sobu my�len�, kter� pohrd� jin�mi zp�soby pro��v�n� karmelit�nsk�ho charismatu a nevid� v druh�ch nic dobr�ho, se zapouzd�uje, ochuzuje a ve sv� uzav�enosti se (st�le v�c) radikalizuje.
Tato hlubok� jednota v rozd�lnosti je zjevn� a p�sob� ve slaven� eucharistie. Prav� spole�enstv� prolamuje v�echny bari�ry, odstra�uje z a vytv��� spole�enstv� �ivota, vyv�raj�c�ho z velikono�n�ho tajemstv�. V tomto spo��v� provokativn� charakter slaven� eucharistie. Je-li spole�n� eucharistie slavena uctiv� a pokorn�, nestane-li se pouhou zvyklost� nebo pastora�n� �innost�, vede n�s nutn� k �ivotn�mu stylu, v n�m� je mezi n�mi v�ce spole�n�ho a hlub�� spole�enstv�.
V�jime�n�m prvkem leto�n� celost�tn� pouti terci��� v Kosteln�m Vyd�� v sobotu 12. �ervna 2010 byla p��tomnost zcela nov� ikony Panny Marie. P�iputovala letecky z Malty a po kr�tk�m zastaven� v Praze v Liboci, v Kosteln�m Vyd�� a v Olomouci, byla p�epravena do Polska. To proto, �e jej� vznik a pou� Evropou byly sou��st� p��prav celoevropsk� pouti karmelit�n� a mlad�ch lid� do ��ma v �ervenci tohoto roku. Za t�ma pouti byla zvolena nad�je. N�sledov�n� Krista cestou karmelit�nsk� tradice jako zdroj nad�je i pro budouc� Evropu.
Ikonu �napsaly� a k pouti ji v�novaly sestry karmelitky z Ravenny. V ned�li 22. listopadu 2009 ji v jejich kl�te�e po�ehnal gener�ln� p�evor, P. Fernando Mill�n Romeral, O.Carm. (Doprov�zel jej �len gener�ln� rady P. John Keating, kter� se o uspo��d�n� pouti velmi zasadil.) Pot� ji od p�evorky kl�tera, sestry M. Anastasie Cucca, O.Carm., p�evzal italsk� karmelit�n Fr. Luca Sciarelli, jeden z �len� p��pravn�ho v�boru pouti, a ikona se vydala na cestu jednotliv�mi evropsk�mi provinciemi ��du, aby se kolem n� setk�vali a modlili karmelit�ni a mlad� lid� v jednotliv�ch zem�ch a p�ipravovali se na pou� samotnou. N�m�t vyobrazen� byl stanoven v souladu s tematikou pouti: Panna Maria � Matka nad�je. Vyobrazen� zn�zor�uje Pannu Marii, jak sed� na tr�nu a sv� d�t� � Krista, Bo�� Moudrost � p�edstavuje mlad�m lidem, shrom�d�n�m u jej�ch nohou.
Proto�e zpracov�n� takov�ho nov�ho ikonografick�ho n�m�tu je velmi zaj�mav� po�in a proto�e dobr� porozum�n� ikon� n�m m��e pomoci k intenzivn�j�� modlitb� k Marii a jej�mu Synu, r�di bychom nov� ikon� v�novali pe�livou pozornost i na str�nk�ch na�eho �asopisu.
P. John Keating n�m k ikon� poskytl tyto my�lenky:
Na�e ikona Matky nad�je se p�idr�uje tradice, b�n� ji� od po��tku 13. stolet�. Panna Maria je vyobrazena jako Tr�n moudrosti, v majest�tu Matky Bo��. Sed� na vlada�sk�m tr�nu a na sv�m kl�n� dr�� D�t� � Krista. Maria je nejen vzorem moudrosti a l�sky, ale ukazuje sv�tu sv�ho Syna, samu vt�lenou Bo�� Moudrost. Jemu c�rkev p�i liturgii po stalet� zp�v�: �Moudrosti, ty vych�z� z �st Nejvy���ho, ty se rozprost�r� od jednoho konce sv�ta k druh�mu, ty mocn� a m�rn� ��d� v�echno: p�ij� a nau� n�s cest� rozumnosti.�1
Maria na t�to ikon� ukazuje sv�ho Syna mlad�m lidem Evropy jako pravou moudrost pro jejich �ivot, jako nad�ji, kter� je povede na pouti uprost�ed zmatk� a nejistot na�� sou�asn� doby. Tato l�skypln� Matka je opravdu znamen�m nad�je. S mate�skou l�skou n�m sv��uje Syna, �s l�skou bd� nad mno�stv�m sv�ch d�t� a z��� jako znamen� �t�chy a bezpe�n� nad�je na na�em putov�n� k ho�e Bo�� sl�vy� (preface I. pro slavnost Panny Marie Karmelsk�).
Podobn� jako mlad� lid�, vyobrazen� ve spodn� ��sti ikony, jsme pob�zeni shrom�dit se kolem tr�nu a rozj�mat nad slovy P�sma obsa�en�mi v n�e uveden� modlitb�.
Odborn�kem v na�� vlasti, na kter�ho jsme se obr�tili s prosbou o kr�tk� koment��e k ikon�, byl vyu�uj�c� olomouck� teologick� fakulty P. Michael �pa�ek. Zde je jeho odpov��:
Ikona navazuje na p�vodn�, klasick� zobrazen� zvan� Kyriotissa (Bohorodi�ka Vl�dnouc�) ze sv. Sofie z Ca�ihradu, doln� ��st je modern� variac� na prosebn�ky, kte�� se vyskytuj� zvl�t� na typech Vs�ch skorbja��ich radost� (Radost v�ech zarmoucen�ch) a O teb� radujetsja vsjakaja tvarb (Z tebe se raduje v�echno stvo�en�).
Je tedy p�in�en�m �nova et vetera� (sou�asn� italsk� n�pis i starobyl� �eck� tituly-zkratky M�ter Theou, Isus Christos), ale i kombinac� n�kolika idej�, mj. i Hodegetrie (Pr�vodkyn� na cest�ch), nebo� D�t� sv�r� v ruce svitek P�sma a Maria na n� ukazuje, jako na Cestu �ivotem. Nechyb� ani t�i k��ky �i sp�e hv�zdy na obou ramenou a na �ele, kter� zna�� potrojnou vrstvu panenstv� (p�ed porodem, p�i n�m i po n�m); jen n�kdy v�ak b�vaj� vid�t v�echny, jeliko� D�t�, plod Mariina panenstv�, �asto jednu zakr�v�.
To je mo�no z ikony p�e��st, je-li v�ak t�eba j�t v�ce do podrobnost�, odk�zal bych na slovensk� p�eklad d�kladn� publikace: Egon SEEgon SENDLER, Byzantsk� ikony Bo�ej Matky, vydal Oto N�meth, Bratislava 2006.
A dal�� n� r�dce, P. Michael �pilar, v souvislosti s touto ikonou p�ipomn�l obecn�j�� v�znam n�kter�ch prvk�, kter� jsou na ikon� uplatn�ny:
Zlato, barva barev, symbol bo�sk�ho sv�tla, prom�n�n� skute�nosti, hraje v ikon� v�znamnou roli: je to barva pozad�, svatoz���, jemn� zdob� od�v D�t�te, postav�m d�v� n�dech v��nosti, ud�luje jim odlesk bo�stv�, d�v� jim ��ast na kone�n� sl�v�. Zlatem jsou vy�it� hv�zdy na pl�ti Matky Bo��. Pozad� ikony, v�t�inou pozlacen�, p�edstavuje nestvo�en� sv�tlo, do n�j� je pono�en Kristus-�lov�k; svatoz�� je symbolem bo�sk�ho sv�tla vyza�uj�c� z Krista-Boha.
T�i hv�zdy jsou star�m syrsk�m symbolem panenstv� (b�val vy�it� na svatebn�m z�voji princezen). Na ikon�ch Matky Bo�� ozna�uj�, �e Panna Maria je pannou p�ed, p�i a po porodu Syna. T�i hv�zdy na ikon� jsou t� symbolem Nejsv�t�j�� Trojice. Hv�zda nad Mariin�m �elem je symbolem v��n�ho Otce, od n�j� v�e poch�z�, vpravo na rameni Matky Bo�� je hv�zda zn�zor�uj�c� Ducha svat�ho, jeho� je Maria snoubenkou. Syn spo��v� na Mat�in� levici.
N�pisy: bez p�semn�ho uveden� jm�na zobrazen�ho sv�tce je ikona pova�ov�na za nedokon�enou. Psan� slovo tvo�� v�dy podstatnou ��st jazyka obrazu. Inici�ly MP ΦΥ jsou zkr�cen� Mariina �eck�ho monogramu �M�ter Theou� � matka Bo��. Inici�ly IC XC ozna�uj� Bo��ho Syna, Je��e Krista. Ruce Marie jsou neproporcion�ln� v�t��, ne� by m�ly b�t, ��m� je zv�razn�no, �e opatrovala Krista. Pravou ruku Marie bych komentoval jako ukazuj�c� na nad�ji. Levou jako tu kter� nese t�i Krista i jeho utrpen� jako Matka sv�ho syna.
Kristus: jeho prav� ruka �ehn� (viz t�m�� v�echny ikony Krista), a to zp�sobem vyjad�uj�c�m Trojici a dv� p�irozenosti v Kristu.2 Svitek by podle v�eho m�l b�t svitek Z�kona, co� identifikuje Krista jako soudce ale tak� p�edev��m Krista jako napln�n� Z�kona. Kde je kniha, je up�ednost�ov�no evangelium, tedy ikona pak ��k�: D�t� je Spasitel. Kristus je cel� �zlatob�l��, to je vyza�ov�n� boholidstv�, Bo�� sl�va, velikost. M� tv�� dosp�l�ho, i kdy� je d�t�, proto�e je od v��nosti.
D�kuji na tomto m�st� v�em t�em dot�zan�m kn��m za jejich odpov�di. T�m jsme ov�em rozhodn� nevy�erpali cel� obsah ikony. Nezm�nili jsme �kapul�� v Mariin� levici, je�t� bychom mohli rozj�mat o pou�it�ch barv�ch, zvl�t� Kristova a Mariina od�vu, o jeho bohat�m �asen�, o gestech jednotliv�ch postav, o pohledu Mariin�ch a Kristov�ch o�� aj. Podtrhn�me z�v�rem je�t� jednou hlavn� my�lenku: Maria je pro n�s znamen�m nad�je. Vede n�s k Nad�ji, kterou je jej� d�t�, Je��, Syn Bo��, Spasitel. Je�� je Nad�je a Moudrost. �V�era, dnes i nav�ky� (srov. �id 13,8). Tedy i pro sou�asnou Evropu a pro mlad� lidi a pro Karmel uprost�ed n�.
(Redak�n� zpracoval P. Gorazd,O.Carm.)
Maria, vl�dn� Pan�, Patronko Karmelu,
ty jsi tr�n moudrosti a radost Bo��ho lidu.
And�lsk�m zv�stov�n�m t� B�h povolal na pou� v�ry,
kter� vedla ke Kalv�rii, k Velikonoc�m a Letnic�m.
My, lid� Evropy, se k tob� obrac�me s �myslem
spole�n� kr��et ve v��e, nad�ji a l�sce.
O ka�d�ho z n�s pe�uje� jako matka
a starostliv� nad n�mi bd� na na�� spole�n� cest�.
Pomoz n�m uva�ovat o �iv�m Bo��m Slov�
a odpov�d�t na n� velkodu�nou l�skou.
Ve� n�s ke Kristu, sv�mu Synu, prav� Bo�� moudrosti,
aby se i dnes zjevila jeho sl�va jako kdysi v galilejsk� K�n�.
Jsi n�m bl�zko jako na�e sestra,
jsi s n�mi ve chv�l�ch nejistoty a strachu.
Na Kalv�rii jsi st�la u k��e sv�ho Syna;
st�j p�i ka�d�m z n�s, kdy� v tomto slo�it�m sv�t�
hled�me pravou moudrost.
Bu� s n�mi, kdy� se v s�le Ducha shroma��ujeme k modlitb�.
Pomoz n�m kr��et vst��c budoucnosti beze strachu a �zkosti,
kdy� n�sledujeme Je��e cestou k�es�ansk� nad�je.
Vypros n�m, putuj�c�m �ivotem,
prav� sv�tlo, s�lu a moudrost, kter� poch�zej� od Boha,
skrze Krista, tv�ho Syna a na�eho P�na. Amen.
V p�edchoz�m odd�lu jsme mohli alespo� letmo zahl�dnout, jak Augustinovo duchovn� a intelektu�ln� zr�n� bylo �asto spojeno s modlitbou a rozj�m�n�m. Na pomez� sv�ho obr�cen� si uv�domil, �e jeho srdce nem��e naplnit a uti�it nic ne� pravda, ve kter� lze p�eb�vat, spo�inout.1 Toto spo�inut�, pokud bytrvalo st�le, by vlastn� bylo vrcholnou formou ustavi�n� modlitby, o kter� chceme p�edev��m mluvit. Je v�ak �lov�k takov�ho trval�ho spo�inut� schopen? Pokus�me se na tuto ot�zku odpov�d�t na z�klad� Augustinov�ch v�pov�d�.
Augustin se v�cekr�t pokusil popsat stupn� duchovn�ho putov�n� �lov�ka, od prvn�ch boj� s h��chem a s t�ko kontrolovatelnou obrazotvornost�, a� k jak�musi nahl�en� Boha, kter� umo��uje trval� nasm�rov�n� du�e k Bohu. Nejprve tak u�inil v pojedn�n� O velikosti du�e (De quantitate animae), u n�j� se proto nyn� chv�li zastav�me. Jde o p�ev�n� filosofick� pojedn�n� ve form� dialogu, v n�m� Augustin odpov�d� Evodiovi na r�zn� ot�zky, t�kaj�c� se lidsk� du�e. Posledn� ��st, body 70-80, tvo�� dlouh� Augustin�v monolog, v n�m� pojedn�v� o sedmi funkc�ch �i stupn�ch p�soben� lidsk� du�e. Po prvn�ch dvou stupn�ch, je� pojedn�vaj� o funkc�ch vegetativn�ch a smyslov�ch, kter� jsou vlastn� i zv��at�m, a po stupni t�et�m, kter� se ji� t�k� pouze lidsk�ch �innost�, ale je spole�n� v�em, �u�en�m i neu�en�m, dobr�m i zl�m,� n�sleduj� �ty�i stupn�, kter� ji� z�vis� na m��e sjednocen� s Bohem a z�rove� ji zakl�daj�.
Na �tvrt�m stupni (av�ak na prvn�m, kter� m��eme nazvat nadp�irozen�m) se du�e �za��n� postupn� vzdalovat od toho, co ji poskvr�uje, zcela se o�i��uje a st�v� se pln� �istou a kr�snou. Opev�uje se proti v�emu, co ji odv�d� od jej�ho z�m�ru. (...) V tomto tak cenn�m kon�n� mus� du�e je�t� po��tat s velk�m �sil�m a prudk�m z�pasem s n�strahami sv�ta. V tomto �sil� nav�c je�t� trv� strach ze smrti, v�t�inou ne p��li� velk�, n�kdy v�ak velmi siln�. Nen� p��li� siln�, kdy� je v�ra pevn�. Av�ak teprve du�i ji� (velmi) o�i�t�n� je dop��no intelektu�ln� nahl�en� pravdy, �e cel� sv�t je ��zen Bo�� proz�etelnost� a spravedlnost�, tak�e nikdo neum�r� nespravedliv�, i kdy� by jeho smrt zp�sobil n�kdo nespravedliv�.� Ne� dos�hne tohoto stavu o�i�t�n�, plat�, �e �kdy� je v�ra ve zm�n�n� pravdy slab��, strach ze smrti m��e b�t siln�j��, (...) a t�m slab�� je naz�r�n�, ��m je kv�li strachu men�� klid du�e, kter� je nezbytn� pro nahl�dnut� tak vzne�en�ch pravd.�2
Prvn� stupe� (tzn. onen celkov� �tvrt�) je tedy dobou boje, kol�s�n�, �sil� o o�i�t�n�, n�vrat� strachu a nejistoty. Snad je mo�n� ��ci, �e jde o jak�si balancov�n� na hranici mezi p�eb�v�n�m vn� sebe a vstupem do vlastn�ho nitra.3 K dal��mu putov�n� je nezbytn� nutn� v�ra, kter� se postupn� m��e zdokonalovat a doch�zet k hlub��mu pochopen� a nahl�en� v��en�ch pravd. Podm�nkou k tomu je v�ak o�i�t�n� du�e, kter�m obvykle proch�zej� ti, kdo se sv��uj� Bo��mu veden�. Du�e je skrze n� osvobozena ze zajet� smyslovosti, �prodl�v� s radost� v sob� sam�, neboj� se o sebe a netr�p� se pro ��dnou z�le�itost.�4 Dosahuje tedy jak�hosi zklidn�n�, jeho� v�znamn�m znakem je p�ekon�n� strachu, typick�ho pro p�edchoz� stupe�: strachu ze ztr�ty dober, kter� p�irozen� miluje (pot�en�, poct, svobody, p��telstv� i �ivota).5 Na tomto (tj. p�t�m) stupni z�sk�v� rovn� du�e pln� v�dom� o sv� cen�. To pln� odpov�d� Je��ov�m slov�m: �Kdo ztrat� sv�j �ivot pro mne, nalezne jej.� (Mat 16,25; Mk 8,35.) Kdy� ji� zmizel vlastnick� postoj k pozemsk�m skute�nostem, bylo p�ekon�no hluboko zafixovan� m�n�n�, �e jsou to ony, kter� d�vaj� definitivn� smysl �ivotu. A s touto �ztr�tou� zmizel i strach a bylo rovn� p�ekon�no fale�n� j� �lov�ka, kter� pak m��e objevit, k�m skute�n� je a k�m je pro Boha.
Kdy� je ji� oko du�e zdrav�, je mo�n� � na �est�m stupni � zam��it je k nejvy���m pravd�m a k samotn�mu objektu naz�r�n� � k Bohu. �Je n�co jin�ho, kdy� je oko �ist�, proto�e n� pohled nen� zam��en k marnosti, nejsme dom��liv� nebo v zajet� omylu. N�co jin�ho je si tuto �istotu uchovat a je�t� n�co jin�ho je zam��it pohled, kter� je ji� zklidn�n� a jist�, na nahl�en� objekt.� Av�ak bez p�ede�l�ho o�i�t�n� nen� toto obr�cen� ke sv�tlu-Bohu mo�n�: �Jsou v�ak n�kte��, kte�� cht�j� nahl�et ji� p�ed sv�m o�i�t�n�m a uzdraven�m. Budou v�ak natolik oslepeni dokonal�m sv�tlem pravdy, �e se budou domn�vat, �e v n�m nejen nen� ��dn� dobro, ale naopak velk� zlo, (...) ukryj� se proto do sv� vlastn� temnoty, kter� je t�m jedin�m, co jsou pro svou vlastn� nemoc schopni sn�st.�6 P�em�ra Bo��ho sv�tla je pro nep�ipraven� �oko� temnotou, kterou nem��e sn�st, a tak je toto sv�tlo vn�m�no jako cosi negativn�ho a dokonce ohro�uj�c�ho �lov�ka. T�mto pojet�m ji� Augustin nazna�uje nauku o duchovn�m o�i�t�n�, kterou pak rozvine zejm�na svat� Jan od K��e.7
Av�ak ten, kdo snese o�i��ov�n�, doch�z� a� na nejvy��� (sedm�) stupe�, kter� ji� �nen� stupn�m, ale definitivn�m stavem, ke kter�mu se doch�z� skrze jednotliv� stupn�.� T�mto stupn�m je vid�n�, neboli kontemplace pravdy. �Jak� zde bude radost, jak� pot�en� z vlastn�n� nejvy���ho a prav�ho dobra, (...) nedok�i ��ci. V m��e, v jak� to pova�ovaly za spr�vn�, n�m to sd�lily velk� a nesrovnateln� du�e.�8
Jak� je tedy povaha tohoto nejvy���ho stupn� pozn�n� �i �innosti du�e? Zd� se, �e jde o jak�si pod�l na pat�en�, kter� zakou�ej� bla�en� v nebi. Augustin v�ak bl�e nevysv�tluje rozd�lnost tohoto pat�en� od pat�en� bla�en�ho. Je to v�ak nejvy��� stupe� pozn�n�, naz�van� moudrost, kter� je souhrnem filosofick�ho, teologick�ho i mystick�ho pozn�n�. Odli�uje se od �pouh�ho� racion�ln�ho pozn�n�: �Moudrosti p��slu�� intelektu�ln� pozn�n� v��n�ch skute�nost�, v�d� pak racion�ln� pozn�n� �asn�ch v�c�.�9 Jin�m aspektem pozn�n� a moudrosti, kter�ho se na tomto stupni du�i dost�v�, je pravdiv� nahl�dnut� hodnoty v�ech v�c�. Ji� v��e jsme nazna�ili, �e o�i�t�n� du�e nab�v� v�dom� o sv� skute�n� hodnot� p�ed Bohem. Nyn� Augustin dopl�uje tak� to, �e pozn�v� rozd�l mezi pom�jiv�mi v�cmi a t�m, co je trval�. To pom�jiv� je ve srovn�n� s Bohem a du�� t�m�� ne-byt�m, i kdy� posuzov�no samo o sob� je rovn� kr�sn�.10
Uve�me nakonec Augustinovo vlastn� heslovit� shrnut� jeho nauky o putov�n� do sebe sama a nad sebe sama, jak ji p�edkl�d� v d�le De quantitate animae, proto�e p�kn� vyjad�uje drobn�, ale d�le�it� rozd�ly, kter� jsou mezi jednotliv�mi stupni. Jde o pohyb du�e: �k sob� sam�, v sob� sam�, k Bohu, u Boha.�11
Vra�me se nyn� k ji� zmi�ovan�mu vytr�en�, kter� Augustin s Monikou pro�ili v Ostii nad Tiberou, nebo� jde o ud�lost, na n� z�ejm� z�vis� i dialog De quantitate animae.12 Na �ryvc�ch z Augustinova l��en� ve Vyzn�n�ch uvid�me, �e jak�si etapy v�stupu, kter�mi oba sv�tci pro�li, zat�mco �vzd�leni od hluku davu� p�em��leli, rozj�mali a rozmlouvali o �v��n� bla�enosti svat�ch, kterou oko nevid�lo, ucho nesly�elo a kter� se neobjevila v srdci �lov�ka,�13 v podstat� odpov�daj� stup��m popsan�m v De quantitate animae.
Prvn� etapou je p�ekro�en� stvo�en�ch v�c�, �lov�ku vn�j��ch: �Ve �hav�m n�poru l�sky jsme se povznesli k samotn�mu Byt�, kdy� jsme pro�li nad v�echna hmotn� jsoucna i nad samotn� nebe, z kter�ho slunce, m�s�c a hv�zdy osv�tluj� zemi.�14 N�sleduje vstup do sebe sam�ch: �Vystoupili jsme vnit�n� do n�s sam�ch a povzneseni a uchv�ceni kr�sou tv�ho d�la jsme dosp�li k na�im du��m.� T�et� etapa pak vede na vrchol v�stupu � nad sebe sama: �A p�ekro�ili jsme i sv� du�e, abychom se osv�ili v krajin� nevy�erpateln� hojnosti, kde v��n� pase� Izraele na pastvin� pravdy, kde �ivotem je Moudrost (...), (ve kter�) nen� minulost ani budoucnost, jen pouh� byt�, nebo� (tato Moudrost) je v��n�, zat�mco minul� a budouc� v��n� nen�.� Kdy� Augustin s Monikou dosp�li v rozhovoru a� sem, pro�ili dotyk v��n�ch skute�nost�, o kter�ch rozj�mali: �Zat�mco jsme rozmlouvali a tou�ili (po t�to Moudrosti), na�e mysl j� byla ve sv�m rozletu zasa�ena a n�co z n� p�ijala a prvotiny ducha byly spout�ny.� Po tomto dotyku v��nosti v�ak n�sleduje cosi, co nen� zd�razn�no v De quantitate animae: �(A op�t) jsme sestoupili k pr�zdn�mu zvuku na�ich �st, kde slovem v�e za��n� i kon��.�15 Zd� se, jako by Augustin s Monikou jaksi �ve zkratce� pro�li, �i sp�e byli p�eneseni, v�emi etapami duchovn�ho v�voje, jak o n�m mluv� zmi�ovan� dialog. N�sledn� sestup �k pr�zdn�mu zvuku slov� zmi�ovan� ve Vyzn�n�ch, by pak bylo mo�n� interpretovat jako n�vrat zp�t, pot� co bylo Augustinovi d�no nahl�dnout cestu, kterou m� je�t� p�ed sebou. Druh� mo�n� interpretace vych�z� z �asov�ho odstupu mezi ob�ma d�ly16 a z Augustinova prom��len� ud�losti. Sv�tec si toti� s l�ty, kter� str�vil �sil�m o modlitbu a duchovn� �ivot, st�le hloub�ji uv�domoval obt�nost st�l�ho zakou�en� spole�enstv� s Bohem. To dosv�d�uje i pr�ce Nella Ciprianiho, v n� srovn�v� Augustinovu reflexi t�to ot�zky na sam�m po��tku a na konci jeho k�es�ansk�ho �ivota: �Na Cassiciacu17 nem�l Augustin, �erstv� konvertita siln� ovlivn�n� Plotinem, pochybnosti (o mo�nosti dosa�en� kontemplace zde na zemi). �ivil tak� p�ehnanou d�v�ru ve schopnosti intelektu. Byl p�esv�d�en, �e (...) bude schopen, spole�n� se sv�mi p��teli, snadno dos�hnout ��astn�ho a dokonal�ho �ivota. Av�ak s �asem, v n�m� dozr�val v k�es�ansk� v��e, se tyto iluze postupn� rozpl�valy. Tak pozd�ji v Retractationes oprav� sv�j mladick� optimismus: �Dokonal� pozn�n� Boha, v m��e, jak� je pro �lov�ka mo�n�, je podle Apo�tola vyhrazen� pro budouc� �ivot, kter� jedin� si zaslou�� jm�no ��astn� �ivot, nebo� a� tam se tak� t�lo, kter� se stane neporu�iteln�m a nesmrteln�m, pod��d� duchu bez obt�� a bez odporu.�18
Zd� se tedy, �e posledn�ho stupn� duchovn�ho �ivota, o n�m� je �e� v De quantitate animae, je mo�n� v plnosti dos�hnout a� ve v��nosti, do t� doby je mo�n� se ho sp�e letmo dot�kat, jak se Augustinovi a Monice p�ihodilo v Ostii. Av�ak ani tato pozice nen� z�ejm� zcela jednozna�n�. Augustin p�e, �e sice �sestoupili k pr�zdn�mu zvuku na�ich �st, kde slovem v�e za��n� i kon��,� tedy k zast�en�mu pozn�n� v�ry,19 av�ak �mysl byla ve sv�m rozletu zasa�ena (...) a prvotiny ducha byly spout�ny.�20 Co jsou tyto prvotiny ducha? �Nejvy��� ��st na�eho byt�, kter� m� vl�du nad na��m �ivotem tehdy, kdy� �ijeme duchovn�; d�ky n� m��eme m�t hlubok� a �iv� smysl pro Bo�� p��tomnost v n�s a pro na�i p��tomnost v Bohu, bez ohledu na v�echno ka�dodenn� zanepr�zdn�n�.�21 Duchovn� zr�n�, duchovn� �ivot i �ivot modlitby se zde na zemi odehr�vaj� mezi t�mito dv�ma krajnostmi. Mezi nev�d�n�m, nevlastn�n�m Boha a pln�m spole�enstv�m s n�m. Ustavi�n� modlitba bude toto�n� s ustavi�n�m naz�r�n�m Bo�� kr�sy a� ve v��nosti, zde na zemi je�t� t�to podoby nedosahuje. Znovu se n�m tak vrac� ot�zka: je mo�n� ustavi�n� se modlit zde na zemi?
Sv�tec s�m na n�kolika m�stech ztoto��uje touhu a modlitbu: ��Bez p�est�n� se modlete� (1 Sol 5,17). Co jin�ho to znamen�, ne�: m�jte st�le touhu p�ijmout bla�en� �ivot � kter�m nen� nic jin�ho ne� �ivot v��n� � od toho, kter� jedin� ho m��e d�t?�22 A v koment��i k 10. ver�i �almu 37 (38): �Pane, p�ed tebou je ka�d� m� touha,� p�e: �Tv� touha a tv� modlitba: pokud je trval� touha, je trval� i modlitba.�23 V�znam, kter� sv�tec p�ipisuje touze, jen potvrzuje to, co ji� bylo �e�eno v��e. �lov�k �ij�c� duchovn�m �ivotem �ije na pomez� mezi vlastn�n�m a nevlastn�n�m Boha. Kdyby ji� Boha pln� dos�hl, nem�l by po �em tou�it; kdyby Boha neznal a ji� jist�m zp�sobem nem�l, netou�il by po n�m. Pozn�n� Boha z�st�v� v�dy zachov�no v podstat� du�e, m��e b�t pouze p�ikryto. �Nem��eme milovat a tou�it po n��em, co v�bec nezn�me.�24 Proto tomu �nem��e b�t jinak, ne� �e du�e i p�ed pozn�n�m Boha i p�ed v�rou i p�ed obr�cen�m v�le k Bohu, kter� v��e p�edch�z�, m� u� jistou znalost Boha, uchov�v� jistou vzpom�nku na Boha.�25 Tato vzpom�nka je zdrojem touhy po pln�m spole�enstv� s Bohem. M��e b�t podn�cena duchovn� zku�enost� podobnou t�, kterou pro�ili Augustin s Monikou v Ostii. Objektivn� z�klad a posilu dost�v� skrze ctnost v�ry: �V�ra n�m napom�h�, abychom pozn�vali a milovali Boha: ne tak, jako bychom ho v�bec neznali a nemilovali ho, ale abychom ho poznali jasn�ji a milovali ho siln�ji�.26 Podle von Iv�nkovy interpretace v�ra nen� �p�echodem od naprost� neznalosti k pozn�n�, od �pln�ho ztracen� k op�tovn�mu nalezen�, n�br� je obnoven�m, o�iven�m, zes�len�m n��eho, co bylo v nitru du�e p��tomno a nikdy nebylo zcela ztraceno a zapomenuto.�27
V�ra tedy d�v� r�st touze, kter� je vlastn� modlitbou, ustavi�nou modlitbou, nebo� v�e, co je kon�no, by m�lo b�t kon�no s touhou po Bohu a kv�li Bohu. V�ra ov�em nem��e b�t opravdov�, pokud nen� doprov�zena dv�ma zb�vaj�c�mi teolog�ln�mi ctnostmi, nad�j� a l�skou. I ony tedy �zce souvisej� s modlitbou a do jist� m�ry se s n� ztoto��uj�: �Modl�me se bez p�est�n� touhou pramen�c� z v�ry, nad�je a l�sky.�28 Z�rove� plat� i opa�n�, �e pravost modlitby a touhy po Bohu se ov��uje v ka�dodenn�m �ivot�, tedy skutky pramen�c�mi z teolog�ln�ch ctnost�, p�edev��m z l�sky, z n� vyr�staj� v�echny ostatn� ctnosti. Nakolik toti� milujeme dobro, natolik jsme schopni se pro n� rozhodovat, o n� bojovat, pro n� mnoh� ztr�cet, a pr�v� v tomto �sil� o milovan� dobro se mohou a mus� projevovat tak� ostatn� ctnosti: �Zvolit toto dobro je rozv�nost, nenechat se odradit ��dnou obt�� je state�nost, nenechat se oklamat marnou nad�j� je um�rn�nost, nenechat se odv�st pocitem p�chy je spravedlnost.�29
Ctnost� je v�ak tak� ���d l�sky (ordo amoris).�30 Spr�vn� ��eb���ek hodnot�, �i uspo��d�n� milovan�ch objekt�, rozhoduje o tom, zda l�ska bude opravdovou l�skou, tedy l�skou ctnostnou, nebo naopak ne�estnou: �Co mus�me zvolit jako objekt nejv�ce zasluhuj�c� na�i l�sku, kdy� ne toho, nad n�j� nen� lep��ho, tedy Boha? Pokud v�t�� �i rovn� d�l sv� l�sky v�nujeme n�komu jin�mu, znamen� to, �e nejsme schopni milovat ani sami sebe. ��m bl�e p�ich�z�me k tomu, nad n�j� nen� lep��ho, t�m v�ce �in�me dobro tak� sob� sam�m. K Bohu se v�ak nep�ibli�ujeme ch�z�, ale l�skou, a jsme mu t�m bl�e, ��m �ist�� je l�ska, kter� n�s k n�mu vede. (...) K Bohu tedy nesm��ujeme fyzickou ch�z�, ale dobr�m jedn�n�m,31 nebo� je v�ude p��tomen a v�ude cel�. (...) Dobr� nebo zl� skutky32 nejsou utv��eny ni��m jin�m, ne� dobr�mi �i zl�mi l�skami. (...) Svou nepravost� se vzdalujeme od Boha, av�ak napravujeme se spo��danou l�skou, abychom, ospravedln�ni, mohli b�t spojeni s t�m, kter� je spravedliv�.�33
L�ska pak m� je�t� jeden v�znam, velmi d�le�it� pro nauku o modlitb� a o spole�enstv� s Bohem. Umo��uje prohlouben� pozn�n� Boha: �Pokud milujeme, co jsme ji� n�jak�m zp�sobem poznali, tato l�ska n�s p�ivede k lep��mu a pln�j��mu pozn�n�. Nebo� pokud prosp�v�te v l�sce, kterou do va�ich srdc� vlo�il Duch svat�, (on s�m) v�s nau�� ve�ker� pravd� (Jan 16,13), nebo � jak stoj� v jin�ch kodexech � uvede v�s do ve�ker� pravdy.�34 Jeliko� l�ska je z�kladem a c�lem duchovn�ho �ivota, jeho �stupn� jsou vlastn� stupni l�sky. V De quantitate animae jsme vid�li, �e Augustin tyto stupn� popisuje p�edev��m jako stupn� pozn�n�, v De Trinitate zas to, �e nem��eme milovat nic jin�ho, ne� poznan� subjekt.35 V posledn� citaci jsme uk�zali, �e bez l�sky toto pozn�n� nem��e doj�t napln�n�.36 L�ska a pozn�n� se tak vz�jemn� dopl�uj� a zd� se, jakoby v ur�it�ch chv�l�ch l�ska pozn�n� jak�msi zp�sobem p�edb�hala a neostr�, ��ste�n� pozn�n� projas�ovala a p�iv�d�la k dokonalosti.
M��eme tedy shrnout p�edch�zej�c� odd�l: �lov�k ve stavu putov�n� nikdy pln� nespo��v� v Bohu, v�dy zakou�� jakousi nedostate�nost sv�ho spole�enstv� s n�m. Na z�klad� toho, �e je Bo��m obrazem, a na z�klad� pozn�n� v�ry, kter� m��e b�t projasn�no mystickou zku�enost�, m� v�dy ur�it� pozn�n� Boha a jeho l�sky. Nakolik roste v tomto pozn�n� Boha a v l�sce k n�mu, je Bohu st�le bl�. Z toho plyne, �e by se m�la postupn� prom��ovat i jeho touha, a tak i vyv�jet jeho modlitba.37
�Znovu v�m ��k�m: Sp� projde velbloud uchem jehly, ne� vejde bohat� do Bo��ho kr�lovstv�.� (Mt 19,24) D��v�j�� exeget� toto Je��ovo prohl�en� zm�r�ovali. ��kali, �e pou�il lidov� r�en�, odkazuj�c� na vstupn� br�nu do m�sta, kter� byla tak n�zk� a �zk�, �e se j� ��kalo �ucho jehly�. Ale francouzsk� ekumenick� p�eklad Bible tvrd� ve vysv�tluj�c� pozn�mce, �e Je���v v�raz je orient�ln� hyperbolou (nads�zkou), ji� je nutno vykl�dat podle kontextu: nejde tedy o odkaz na malou br�nu v hradb�ch. Orient�lci pou��vaj� hyperbolu k lep��mu vyj�d�en� skute�nosti, o n� cht�j� n�co sd�lovat. A tot� plat� i o autorovi �almu 63, kdy� mluv� o ��zni po Bohu.
�Bo�e, ty jsi m�j B�h, sna�n� t� hled�m,
m� du�e po tob� ��zn�, prahne po tob� m� t�lo
jak vyprahl�, ��zniv�, bezvod� zem�.� (ver� 2)
Velbloud je zv��e z Orientu se schopnost� zadr�et velk� mno�stv� vody ve sv�m hrbu a doj�t v pou�ti velmi daleko bez pit�. To B�h n�m d�v� tuto schopnost ��znit, vnit�n� touhu, kter� n�s uschop�uje hledat Bo�� tv��. A jestli�e do n�s B�h vlo�il takovou ��ze�, je na n�s, abychom ji p�ijali.
�Tak tou��m t� spat�it ve svatyni, abych vid�l tvou moc a sl�vu. V�dy� tv� milosrdenstv�/tv� l�ska je lep�� ne� �ivot, m� rty t� budou chv�lit.� (ver�e 3 � 4)
Tyto dva ver�e odhaluj� hlubokou my�lenku �almisty. Zm�n�n� ��ze� je i jeho ��zn�. Nespokojil se s t�m, �e bude oby�ejn�m v���c�m; nesta�� mu chodit do chr�mu ve dny sv�te�n�. B�h je jeho moc�, proto�e on vid�l jeho sl�vu, Bo�� tv��. Tuto sl�vu chce sd�let � kontemplovat (spat�ovat) ji ve sv�m nitru. ��zn� po Bohu!
Je snadn� nechat kontemplaci sv�tc�m: �To je jejich pr�ce. Modlit se, to ano, chodit v ned�li na m�i, ano, ale kontemplace? To u� je trochu p��li�!� Kdy� se toti� pono��me do zanepr�zdn�n�ho a usp�chan�ho �ivota, zapomeneme na velikost sv�ho lidsk�ho byt�. Kdy� kv�li odpo�inku a zapomenut� na probl�my vyhled�v�me jen sv�tskou z�bavu, ztr�c�me onu vnit�n� ��ze� po Bohu, pijeme z rozpraskan�ch cisteren (Jer 2,13). Velbloud m��e v pou�ti doj�t velmi daleko, proto�e v sob� m� hodn� vody. �lov�k tak� vlastn� tuto schopnost m�t ��ze�, aby do�el a� k Bo�� ho�e, kterou je Je�� Kristus. A vyh�b�-li se zku�enosti kontemplace, nen� pokorn�; je agnostikem. Je v���c� jen podle jm�na, je lacin�. Nepozn�v� hloubku sv� lidsk� d�stojnosti. Jeho �ivot se st�v� jeho z�le�itost� a ne u� Bo��m darem. Drol� sv�j �ivot, i kdy� samoz�ejm� jej ��st Bohu d�v�.
�Tv� milosrdenstv� (tv� l�ska) je lep�� ne� �ivot,
m� rty t� budou chv�lit.� (ver� 4)
�almista se nau�il p�ekon�vat sebe. Nem��e b�t skute�n�m �lov�kem, jestli�e se nep�ekon�v�. Bez l�sky (p�esahuj�c� vlastn� j�) nen� lidsk� �ivot ni��m. L�ska je lep�� ne� �ivot, proto�e l�ska (��ze�) n�s u�� se p�ekon�vat, objevovat lidskou velikost. �lov�k za��n� vystupovat z virtu�ln�ho �ivota a vstupovat do �ivota skute�n�ho, um�r� sob�, aby �il Bohu.
Kontemplace neuchvacuje Boha v n�s, ale otev�r� na�e hlubiny tajemstv� jeho p��tomnosti, tak�e �lov�k si uv�domuje sv� vlastn� tajemstv�: propast volaj�c� na propast (� 42,8).1 Je pot�eba uznat svoje lidsk� hranice a modlitba se postav� proti jak�koli form� p�chy, ale tato touha po �iv�m Bohu pat�� k na�� p�irozenosti, stvo�en� k Bo��mu obrazu! ��ze� po Bo�� tv��i m� sv�j p�vod ve stvo�en�, jen si ji mus�me p�isvojit, stejn� jako n�m pat�� na�e du�e a na�e t�lo. A� �lov�k nepohrd� touto schopnost� hledat Boha, kter� v n�m p�eb�v�! Na�e k�es�ansk� v�ra v sob� nem� nic z pouze intelektu�ln� spekulace, ale op�r� se o rozum, podporovan� milost�, a d�v� n�m odvahu milovat l�skou siln�j�� ne� smrt, l�skou, kter� je lep�� ne� �ivot (ver� 4).
Skute�n� kontemplativn� lid� n�m zanechali svou zku�enost nadp�irozen�ho lidstv�, kter� vystupuje k �iv�mu Bohu. U��v�n� na�� schopnosti pozn�vat je sou��st� na�eho hled�n� Boha, je to schopnost, kter� odstra�uje v�echny p�ek�ky tohoto kontemplativn�ho spojen�. Modlitba o�i��uje, rozjas�uje na�e sv�dom�, poskvrn�n� h��chy a p�chou. Je pot�eba proj�t duchovn�mi bou�emi. B�h z n�s m��e ud�lat slepce kr��ej�c� temnotami. Proto Jan od K��e mluv� o temn� noci du�e.
N� �almista se modl�:
�Kdykoli na tebe vzpomenu na sv�m l��ku,
v no�n�ch hodin�ch budu na tebe myslet.� (ver� 7)
B�h nikdy neopou�t� toho, kdo jej hled�. Jsme si v�domi Bo�� p��tomnosti, kter� osv�tluje na�e temnoty a zakou��me radost, nebo� jsme st�le �ve st�nu tv�ch k��del�, st�le n�s podp�r� Bo�� pravice (ver�e 8 � 9). Svat� Pavel psal Korin�an�m o mimo��dn�ch viz�ch: �A v�m o tomto �lov�ku (samotn�m Pavlovi), �e byl p�enesen do r�je � zda v t�le �i mimo t�lo, nev�m, to v� B�h� (2 Kor 12,3). �lov�k je duch a t�lo, byl stvo�en k obrazu Bo��mu. To je z�kladn� a podstatn� charakteristika jeho byt�, nem��eme za��dit, aby tento obraz zmizel. M� v sob� n�kolik skute�nost�, kter� z�st�vaj� st�le tajemn�mi (v t�le i mimo t�lo), ale kter� se dot�kaj� tajemstv� Bo��ho, nikoli Bo�� existence, ale zku�enosti s Bohem. �V���m v Boha� u� nen� jen ideou �i �l�nkem v�ry ch�pan�m v rozumov�ch pojmech. Svat� Pavel poznal �tohoto �lov�ka� p�enesen�ho ze zem� do r�je, kter� usly�el nevysloviteln� slova, je� �lov�ku nen� dovoleno opakovat.
Ta neschopnost p�edat, sd�let je sou��st� tohoto t�la v ���zniv�, bezvod� zemi� (ver� 2). �lov�k, kter� �spat�il Boha v jeho svatyni� (ver� 3), vid�l jeho moc a sl�vu. V�, �e Bo�� l�ska je lep�� ne� �ivot, ale nem��e to v sob� zadr�et nadlouho, nato� vyslovit. A p�esto si na to je�t� dok�e vzpomenout, kdy� v�, �e ho oslepilo oslniv� sv�tlo, a v noci o tom dlouho rozj�m� a modl� se, zvl�t� p�i rozj�m�n� evangelia a �alm�, kter� k n�mu promlouvaj� o Bohu.
Je sice zbaven siln�ho zakou�en� Boha, ale vzpom�nka mu pom�h� ��t �a ve st�nu tv�ch k��del j�sat� (ver� 8). V�, �e se jeho byt� p�imyk� k Bohu a �e se v n�m setk�vaj� dv� tajemstv� (bo�sk� a lidsk�). Ve sv�m tajemstv� nach�z� z��i, j� ono druh� tajemstv� zapaluje srdce. Jeho vlastn� tajemstv� nezhas�n�, je skryto v Bo��m tajemstv�. �M� rty t� budou chv�lit..., m� du�e se bude sytit jak tukem a morkem� (ver�e 6 a 8).
Svat� Irenej ��k�: �B�h tuto sl�vu nach�z� v �lov�ku.� B�t stvo�en k Bo��mu obrazu nen� nads�zka, to je skute�nost, takov� je �lov�k. V modlitb� je �lov�k zbaven sv�ch starost�, osvobozen od sv�ch �innost� a omez� se na svou podstatu. V modlitb� se �lov�k st�v� velk�m, p�ekra�uje s�m sebe, je schopen vstoupit do nesm�rnosti Bo��. Kontemplace Boha se dovr�� a� na��m p��chodem do nebe, to je na�e milovan� budoucnost. Takov� je �lov�k svou p�irozenost�, z Bo�� milosti.
Z �asopisu Près de la Source,
kter� vyd�v� karmelit�nsk� konvent v Nanntes,
p�elo�ila Al�b�ta D��malov�.
V�raz ��patn�, nevyda�en� start� se pou��v� v oblasti sportov�n� a j� jsem si ho vyp�j�il, abych j�m uvedl my�lenky, kter� V�m chci nyn� p�edlo�it. Slavnost� Nejsv�t�j��ho Srdce Je��ova jsme uzav�eli rok zam��en� na posv�cen� kn��, jak jej vyhl�sil pape� Benedikt XVI. Ka�d� z n�s jsme ten rok pro��vali, jak jsme um�li. J� b�hem n�j mimo jin� �jen tak� zalistoval starou p��ru�kou pro bohoslovce a kn�ze Manuale Clericorum, kterou vydal p�ed v�ce ne� sto lety jezuita P. Josef Schneider.1 A zaujalo mne, �e jsem v jej�m bohat�m obsahu mezi modlitbou �toho, kdo aspiruje na duchovn� stav� a mezi modlitbou �za obdr�en� milosti (pot�ebn�) k napln�n� z�vazk� kn�sk�ho stavu,� kter� v takov� knize logicky o�ek�v�me, na�el modlitbu je�t� jinou. Ta pamatuje na p��pad, �e by snad do kn�sk�ho stavu n�kdo vstoupil veden neuzr�l�mi nebo nespr�vn�mi pohnutkami. P�elo�il jsem ji a nab�z�m V�m ji k pro�ten�.
Ale pro� mne zaujala: m��eme ji ch�pat v�c do ���ky. Byla seps�na pro kn�ze. Tehdy mo�n� n�kte�� mlad� mu�i nastoupili kn�skou dr�hu proto, aby se hmotn� zabezpe�ili, aby dos�hli spole�ensk�ho postaven�, aby naplnili p��n� rodi�� atd. N�sledn� si sv�j chybn� p��stup uv�domili a up��mn� cht�li �dohnat�, co se dohnat d�. A k tomu tato modlitba.
Jen�e podobn� pr��vih se p�ece m��e st�t i p�i vstupu do man�elstv� nebo p�i jin�ch d�le�it�ch rozhodov�n�ch v na�em �ivot�.
Mnohdy si teprve n�sledn� p�izn�me, zda a jak� postrann� �mysly m�ly v na�em srdci z�rove� sv� m�sto, nebo kter� impulsy �i kter� varov�n� jsme odm�tali sly�et. A� s odstupem vid�me jasn�, jak� st�n polopravdy a polovi�atosti le�� na na�em rozhodnut� a na t�ch prvn�ch (obvykle tolik slavnostn�ch) kroc�ch na nastoupen� cest�. Snadno by se o n�s pak pokou�ela malomyslnost nebo alespo� ho�kost. N�e uveden� modlitba ukazuje jin� v�chodisko z takov� situace: pokorn� se dodate�n� sv��it milosrdn�mu P�nu a nal�hav� prosit o jeho p�isp�n� n�m na pomoc.
Hospodine, Bo�e,
kter� sis kdysi vyvolil levity, aby ti slou�ili v tv�m st�nku,
a �ele� �ronovu, aby byli tv�mi kn��mi,
a v Nov�m z�kon� jsi povolal ke sv� svat� slu�b�
ty, kter� jsi s�m cht�l (Mk 3,13),
pouze tv� svat� v�li p��slu�� vybrat si slu�ebn�ky, kter� chce�,
a uschopnit ty, kter� sis vybral.
A nikdo nem��e b�t zp�sobil� ke tv� slu�b� bez tv�ho Ducha,
ani nem��e tv�ho Ducha p�ijmout, ned�-li mu jej ty.
Proto nikdo nep�ij�m� pro sebe dovolen� d�stojnost tv� slu�by
ne� ten, kdo je tebou povol�n jako �ron.
V�dy� i s�m tv�j jednorozen� Syn, kter� se stal �lov�kem,
neoslavoval t�m, �e se stal Velekn�zem, s�m sebe,
ale oslavil jsi ho ty, Pane,
jen� jsi mu �ekl: �Ty jsi m�j syn, j� jsem t� dnes zplodil� (� 2,7).
��m m�n� tedy m��e oslavovat s�m sebe
a vstoupit v tento �d�l h��n� �lov�k,
jestli�e jej nevol� ty!
A jak�m se vystavuje nebezpe��m,
jestli�e s�m b��2 a ty ho nepos�l�!
Uv�domuji si to, Pane, a vyzn�v�m ti,
�e jsem nem�l vstoupit do duchovn�ho stavu
a p�istoupit k tv� svat� slu�b� jinak,
ne� v naprost� poslu�nosti v��i tv�mu vol�n�,
prodchnut opravdu c�rkevn�m duchem,
uzp�soben n�le�itou p��pravou,
podn�cen �myslem tebe v�rn� ct�t a tob� slou�it.
Ano, v�m to a uzn�v�m,
a k� jako v�m, �e by tomu nem�lo b�t jinak,
mohl bych i ��ci, �e se tak� ani jinak nestalo!
Tehdy bych prohl�sil s on�m tv�m svat�m slu�ebn�kem:
�Nezneklid�uji se, n�sleduji p�ece tebe � Past��e!�
Nyn� v�ak mne zneklid�uje svat� b�ze�, �e jsem
� i kdy� ne ve v�em, co jsem zm�nil, p�ece v n��em �
mnoho z�stal dlu�en.
Co jin�ho mi te� zb�v�,
ne� abych se zkrou�en� a pokorn� vrhl k tr�nu tv� milosti
a s pl��em poprosil:
�Nemysli, Pane, na h��chy m�ho ml�d�, na m� provin�n�,
u�i� se mnou podle sv�ho milosrdenstv� (� 25,7),
a jestli jsem se snad dost nepoddal
tv�mu povol�n� p�edch�zej�c�mu [onen m�j �ivotn� krok],
dej milostiv�,
abych se pln� poddal nyn� tomu, kter�m mne vol� n�sledn�.
Jestli�e jsem nem�l c�rkevn�ho ducha,
kdy� jsem vstupoval do duchovn�ho stavu,
vdechni mi tohoto ducha milosrdn� nyn�, aby ve mn� p�sobil
a abych ony p�edpoklady a ctnosti,
kter� jsem si m�l do tv� svat� slu�by p�in�st od po��tku,
nabyl te� nebo pozd�ji
a aby svatost, kter� nep�edch�zela, alespo� n�sledovala.
Nebylo-li m� oko ryz�
a neup�nalo-li se jedin� k oslav� tv�ho jm�na a k napln�n� tv� v�le,
ale z�rove� � a mo�n� p�edev��m � bylo zahled�no do v�c� pozemsk�ch,
ty, Pane, m�j pohled pozvedni a obra�, a� pohl�� jedin� na tebe,
abych ti pak slou�il s �ist�m �myslem
a ne�lo mi u� o n�jak� zisk nebo poctu nebo o pohodl� tohoto �ivota,
ale pouze o tvou sl�vu a o vypln�n� tv� v�le.
U�i�, a� o� m�n� jsem se dosud nam�hal ti slou�it a n�sledovat tvou v�li,
o to usilovn�ji a� se o to sna��m od nyn�j�ka
a a� p�ece dojdu tam, kde s and�ly tob� p�isluhuj�c�mi
ti budu slou�it dokonale na v�ky v�k�. Amen.