Doporučujeme
Temná noc smyslu
V literatuře se v souvislosti s Janovou naukou o temné noci často setkáváme s termínem »temná noc smyslů«. Tento výraz je nepřesný a může být zavádějící, zejména proto, že se smysly lidé často asociují negativně zabarvený výraz »smyslnost«.
Vavřinec od Vzkříšení (1614–1691)
Má nejmilejší Matko! (1)
Děkuji Pánu, že Vám dopřál úlevy, jak jste si přála. Já byl několikrát blízko smrti, ačkoli jsem nikdy nebyl tak radostný. Ani o úlevu jsem neprosil, nýbrž o sílu trpět statečně, pokorně a s láskou. Odvahu, má nejmilejší Matko! Ach, jak je krásné trpět ve spojení s Bohem! Ať už je utrpení jakkoli veliké, přijměte ho z lásky: trpět a být s Ním je jako být v ráji.
Biografické psaní jako součást Božího povolání
Ještě dlouho budou na Marii přicházet pochybnosti, jestli její literární talent skutečně souvisí s Božím dotekem, nebo jestli přece jen nejde o subtilní formu hledání vlastní slávy, když posílá P. Michaelovi (1) všechny tyto dopisy, v nichž mluví o sobě.
Kdo se nemilují navzájem, vůbec Boha neznají
Sv. Marie Magdaléna de’ Pazzi v díle, které nám po ní zůstalo, nemluví od začátku do konce o ničem jiném než o lásce. Všechny její extáze představují uchvácení láskou. Život si nedovede představit jinak než jako lásku. Život a láska jsou pro ni identické. Život Bohu zasvěcené panny, řeholnice, je láska, jako život trojjediného Boha je láska. Jedinou bolestí na světě pro ni je, že „láska není milována“. Spolusestry ji nazývaly „Mater caritatis“ (Matka lásky).
Živé Boží slovo: Mt 14,22–33
Zkusme nejprve uvažovat o této události v širších souvislostech. Ježíš právě zázračně nasytil obrovský zástup lidí. Na uzdravování, které se týkalo jednotlivců, navazuje čin, který představuje jakoby plošné šíření Božího království. Už to nejsou šťastní jedinci, kteří zakusili Ježíšovu moc, ale „všichni se najedli dosyta“.
Adrienne von Speyr (1902–1967)
Zpověď v tomto životě je plodem Pánovy lásky; je neuvěřitelným ulehčením, jež udílí jeho milost vykoupení: lehčí už to hříšníkovi Pán udělat nemohl. Jde o nejnižší hranici, kterou vymyslela Boží láska a kterou mohla připustit. Po smrti to bude mnohem obtížnější. Už nebudu moci jít k Bohu cestou svobodného rozhodnutí.
Ve starém karmelitánském klášteře v Aylesfordu v Anglii se ve dnech 25.–28. července 2014 díky iniciativě britské provincie uskutečnil první evropský kongres karmelitánských laiků.
Alžběta od Trojice (1880–1906)
Zjišťuji, že jsem neschopná dělat pokroky, být vytrvalá, vidím množství svých nedbalostí, svých chyb, vnímám svou ubohost, poznávám svou bídu a vrhám se k zemi, rozprostírám ji před milosrdenstvím svého Mistra.
Svaté rozlišování je radikálně odlišné od lidské prozíravosti
Máme pohlížet na rozlišování jako na dar Ducha svatého? Nelze je chápat jako jeden z oněch sedmi známých darů, ani jako další osmý (1). Patří podstatně ke každému daru, ano, dá se říci, těchto sedm darů představuje sedm podob tohoto daru.
Bylo by naprostým omylem spatřovat v mystice především potěšení
Mystika má pochopitelně mnoho aspektů. V prvé řadě je ale sjednocením mezi Bohem a člověkem, při němž nejdůležitější roli sehrávají vyšší mohutnosti člověka, rozum a vůle. Už zde je však třeba rozlišovat.
Terezie z Lisieux (1873–1897)
Pocítila jsem, že do mého srdce vstoupila blíženská láska, potřeba zapomínat na sebe, abych dělala radost jiným, a od té doby jsem byla šťastná! (AS 96)