Doporučujeme
Drahá Marguerite,
Ty právě zahajuješ nový školní rok, … pro mě je to předvečer návratu do zákopů… Kdyby se stalo, že by mě zasáhla jedna z těch nešťastných střel, cítil bych se silnější a klidnější při pomyšlení, že se pevně přidržuješ mého pohledu na Tebe, který se, jak doufám, shoduje s úsudkem našeho Pána; - ve jménu Jeho samotného jsem se vždy snažil k Tobě hovořit a konejšit Tě.
Můj dopis Vás zastihne uprostřed největší práce. Vždyť to není žádná maličkost uvést do chodu nový školní rok. Přijměte všechno hned ze začátku s radostí, ale ne proto, že Váš ubohý život je jakoby stravován velkým tlakem vnějších povinností, nýbrž proto, že to všechno je pro Vás vůle Boží. Jeho svatá vůle v daném okamžiku. (…) Vaše a Jeho vůle mají tvořit jednotu. V tom je pro Vás skryto tajemství, jak ze všeho toho dravého denního shonu načerpat hlubokou vnitřní usebranost.
(P. Albert Peyriguere /1883–1959/, dopis řádové sestře – učitelce, 4. října 1931)
Naše zmaření je nejmocnějším prostředkem, který máme, abychom se spojili s Ježíšem a vykonali dobro pro duše; svatý Jan od Kříže to opakuje téměř na každém řádku. Jestliže můžeme trpět a milovat, můžeme mnoho, můžeme nejvíce na tomto světě: cítíme, že trpíme, ale ne vždy cítíme, že milujeme, a to je velké utrpení navíc! Víme však, že bychom chtěli milovat, a chtít milovat již znamená milovat.
(Charles de Foucauld /1858–1916/, dopis bratranci, 1. prosince 1916, několik hodin před smrtí)
Láska, to znamená tě poslechnout: ihned a s vírou poslechnout i v tom, co zarmucuje srdce a otřásá duchem, i v tom, co převrací všechny názory, které jsme si udělali. Láska, to je okamžitá a úplná oběť toho, co je nám nejdražší, tvé vůli… Obětování jediného syna, toho, co je našemu srdci nejdražší… Láska znamená vyměnit všechno, co máme, za všechnu bolest z lásky k Pánu…
(Charles de Foucauld /1858–1916/, listopad 1896, Qui peut résister à Dieu)
V reakci na polemiky, které se v posledních dnech objevily v souvislosti se slovy papeže Františka, cituje komuniké Svatého stolce papežovy „četné“ intervence týkající se války a připomíná, že vždy odsuzoval ruskou agresi jako „morálně nespravedlivou, nepřijatelnou, barbarskou, nesmyslnou, odpornou a svatokrádežnou“.
Modlete se o Lásku. To je jediná modlitba, kterou máme konat. Pro duše, které mám rád, nemohu prosit o nic jiného než o Lásku; to je jediná skutečnost, která má nějakou cenu, jediná nepomíjivá věc, o kterou mám pro vás prosit.
(Maria-Eugène od Dítěte Ježíše /1894–1967/, duchovní cvičení, 1951)
Proč jsem vstoupil k trapistům? Z lásky, z čisté lásky… Miluji našeho Pána Ježíše Krista, byť srdcem, které by chtělo milovat více a lépe, ale miluji jej a nemohu snést jiný život než jeho, nemohu vést nějaký klidný a úctyhodný život, když ten jeho byl tvrdší a opovrhovanější než jakýkoli jiný…
(Charles de Foucauld /1858–1916/, korespondence, duben 1890)
Nemyslete, že mě lekáte, když mluvíte „o svých promarněných nejlepších letech“. Děkuji Ježíši, že na vás s láskou pohlédl jako kdysi na mladého muže z evangelia. (…) Milujete svatého Augustina, svatou Magdalénu, tyto duše, kterým bylo mnoho odpuštěno, protože mnoho milovaly. Já je mám také ráda, mám ráda jejich kajícnost, a hlavně – jejich zamilovanou odvahu!
(Terezie od Dítěte Ježíše a Svaté Tváře, dopis 247, abbé Bellièrovi, 21. června 1897)
Ježíši, Pane a Mistře, vzpomeň si, jaký jsem byl zamlada já. Jak málo jsem toho věděl, vnímal, cítil, jak jsem byl nepřipravený. A přece jsi byl ke mně štědrý, pevně jsi mě uchopil svou milostí a přitáhl k sobě. To, co jsi učinil pro mne, učiň dnes prosím i pro mého bratra. Dej, ať Tě zaslechne ve svém srdci. A tak, jako je přátelství mezi Tebou a mnou, ať je také přátelství mezi Tebou a tímto mladým bratrem.
Pane, už jednou jsi mého bratra přemohl. Prosím, přemáhej ho vždy znovu, desetkrát, stokrát. Rozdrť ho na prach a spas ho!
(otec Jeroným /1907–1985/, mnich trapistického kláštera v Sept-Fons, Dobré vlivy)
Vězte, že tyto dvě věci, totiž splnit vůli Boží a odpouštět urážky, jsou nezbytné pro všechny, i když v jejich plnění mohou být různé stupně. Dokonalí odevzdají svou vůli jako dokonalí a odpustí s dokonalostí; my pak budeme dělat, co můžeme… Pánu se líbí všechno.
(Terezie od Ježíše, Cesta k dokonalosti XXXVII,3)