Doporučujeme
Zdá se mi, že život víry se svou bídou – když má člověk víru slabou a ještě ke všemu s tolika jizvami – i se svým požehnáním přes všechnu tu slabost, se podobá životu modlitby: spěje ke stále větší jednoduchosti. Jako se duše na cestě modlitby zpočátku modlí celou paletou afektů, ale nakonec se dokáže modlit už jen úkonem oddanosti, tak se mi zdá, že i víra, po zpracování všech možných oblastí života člověka se vrací k onomu prostému, syrovému, ale pro víru tak náročnému souboru několika písmen, která jsem našel při své návštěvě Říma vyškrabaná na stěně v Kalistových katakombách:
I C H T H Y S
Iesús Christos Theú Hyios Sótér
Ježíš Kristus Boží Syn Spasitel
Cítím, že je moje víra čím dál jednodušší, syrovější, náročnější a mám starost, abych se do toho ICHTHYS se svou vírou vešel celým srdcem.
(P. Benedikt Holota OFM /* 5. srpna 1922/, závěr textu Svědectví konvertity, Teologické texty 3/1990)