Doporučujeme
Čtrnáct dní jsme sledovali, jak se na nás pomalu chystá velký den útoku. Ukazovalo na něj všechno: od hloubení únikových zákopů až po přípravy za účelem evakuace raněných. Bohužel nepatřím k těm, které ofenziva přímo ohrožuje; přesto jsem během této doby jasně pocítil, jaké to je, sledovat, když se život s blížícím se datem stává problematickou záležitostí. Mysl se už najednou neumí zachytit u žádné vzdálené perspektivy a člověk se pomaličku přistihne, že žije, jako by už nebyl z tohoto světa.
Co vzejde z této strašlivé bitvy? Je to stále hlubší krize a zoufale pomalý vývoj přerodu Evropy. Mohly by však jít události rychleji? … Abychom své životy nepromarnili a nepokazili, nabídněme je Bohu, aby nade všechna očekávání zužitkoval boj, který nás obklopuje.
(Pierre Teilhard de Chardin SJ /1881–1955/, dopis z fronty, sestřenici, 7. října 1915; citováno podle knihy Pierre Teilhard de Chardin, Zrod myšlení. Dopisy 1914–1919, 2021)