Doporučujeme
Nemysleme si, že je předností katolíka býti nepolitický. Zájem o politiku má prostě býti zájem o jeden z nejvlivnějších úseků života moderního lidstva. Kdo tento zájem nemá, kdo se dokonce chlubí tím, že jej nemá, není opravdový křesťan. Nepochopil slova „lítost mám nad zástupem“.
O hranicích zemí, a tím o odtržení, roztržení, nebo spojení statisíců jednotlivých lidí, o přesunech a odsunech obyvatelstva, jež znamenají mnohdy všechno, i holý fysický život, o cenách chleba a pracovní době, o školách a jejich organisování a o tolika a tolika jiných věcech se rozhoduje v politice. Jak podivní lidé bychom museli být, kdybychom o to vše neměli zájem. Zájem o to, kdo tyto věci dělá, jak je dělá, podle jakých zásad je dělá. I snahu o účasti na jejich dělání bychom měli mít. Proto i záliba v diktátorech je zase jenom jeden druh sobeckého svalování zodpovědnosti, touha po shnilém klidu, v němž není nic křesťanského.
Nemohu kázat potřebu spravedlnosti, lásky a lidskosti a být při tom lhostejný k počínání politiků, kteří svou nespravedlností ničí tisíce životů a tisíce lidských existencí. Nemohu si pomoci, ale nikdo mě nepřesvědčí, že dnes, kdy se na Slovensku horečně čeká na výsledek Tisova procesu, koná nejužitečnější a nejapoštolštější práci např. ten, kdo má přednášku o barokních stavitelských památkách 17. století, nebo o tom, zda vlitá modlitba je normálně dosažitelná všemi křesťany či jen zvlášť vyvolenými. I to jsou krásná themata pro přednášky, ale na prvním místě za daných okolností nejsou. A proto prokáži svým bratřím nejlepší službu ne tím, že budu mlčet o tom, co by mohlo narazit, nýbrž tím, že budu vytrvale a trpělivě ukazovat, jak všechny denní události visí na věčnu.
(Adolf Kajpr SJ /1902–1959/; úryvek z lánku Je lépe býti nepolitickým?, otištěno v „Katolíku“, 20. dubna 1947; citováno podle knihy Přítomnost je vlastním Božím časem. Refugium 2021)