KARMEL

Jsem opravdu daleko od svatosti, už jen tohle je důkazem: místo toho, abych se ze své vyprahlosti radovala, bych ji měla přičítat své malé horlivosti a věrnosti; mělo by mě trápit, že (už sedm let) spím při vnitřní modlitbě a při díkůčinění, ale já se tím věru netrápím… myslím, že se malé děti líbí svým rodičům, když spí, stejně jako když jsou vzhůru, myslím na to, že při operacích lékaři své pacienty uspí. A konečně myslím, že „Hospodin ví z čeho jsme utvořeni, má v paměti, že jsme jen prach“.

(Terezie od Dítěte Ježíše, rkp. A, 75v–76r)