KARMEL

Jan od Kříže (1542–1591)

...neboť i bez světla dá mi
žíti nebes vidinami...

S oporou i bez opory

S oporou i bez opory
bez světla v naprosté tmě
stravuji se úplně.

Duše má je odpoutána
od všech věcí stvořených
i od vlastních tužeb svých
spoléhajíc jen na Pána,
s nímž chce životem jít sama.
Proto spěchám ujistit,
radosti pln, všechny tvory,
že má duše může žít
s oporou i bez opory.

Třeba trpím temnotami
v životě svém smrtelném,
není stav ten pro mě zlem,
neboť i bez světla dá mi
žíti nebes vidinami.
A tak v žití takovém,
třeba temnota ho kryje,
duše, ač je zajatcem,
bez světla líp ve tmě žije.

Vím, co umí láska pravá
od té doby, co ji znám.
Ať se zle či dobře mám,
tutéž chuť vždy všemu dává,
duši měníc v sebe sama.
V tom plameni omamném,
jenž v mé hrudi víc a více
proměnil mě v žáru svém,
beze zbytku stravuji se.

Převzato z knihy Poezie sv. Jana od Kříže, KNA 2003, překlad Gustav Francl.