Doporučujeme
Karmelitánská spiritualita Texty z tradice Tělo Pána je tělo, které se stalo tělem v Matce
TEXTY Z TRADICE
V této rubrice najdete texty především z karmelitánské tradice – minulé i současné. Mají Vám posloužit jako inspirace pro život modlitby, příp. k orientaci v těžkostech, na které každý z nás při úsilí o hlubší křesťanský duchovní život naráží. Seskupené texty významnějších autorů, příp. tematických celků si můžete otevřít v podkategoriích nazvaných jejich jmény v dolní části stránky.
Živé Boží slovo: Mk 10,38a
Nevíte, oč žádáte.
Živé Boží slovo: Jan 6,12 (ČLP)
Když se (lidé) najedli, řekl (Ježíš) svým učedníkům: „Seberte zbylé kousky, aby nepřišlo nic nazmar!“
Živé Boží slovo: Mk 4,38 (ČLP)
„Mistře, je ti to jedno, že hyneme?“
Živé Boží slovo: Jan 12,27 (ČLP)
„Nyní je moje duše rozechvěna. Co mám říci? Otče, vysvoboď mě od té hodiny? Ale právě kvůli té hodině jsem přišel.“
Živé Boží slovo: Zjevení Janovo 1,18c (Český liturgický překlad)
„... a mám klíče od smrti a podsvětí.“
Klíče od smrti si Ježíš přisvojil tím, že zemřel. Zatímco své božství zcela svěřil Otci, bylo mu umožněno, aby ve svém lidství plně vytrpěl smrt, tak dokonale, že od nynějška už neexistuje žádná lidská smrt, která by v Ježíšově smrti na kříži nebyla nějakým způsobem předznamenána. Na smrt jednotlivého člověka už nelze hledět, aniž bychom za ní viděli smrt Pána.
Živé Boží slovo: Zjevení Janovo 1,16b
„Z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč.“
Živé Boží slovo: Zj 1,5b
„Jemu, jenž nás miluje a svou krví nás zprostil hříchů...“
Jeden nás miluje takové, jací jsme. Každého z nás miluje od věčnosti. Miluje nás tím způsobem, že nás uvádí do své čistoty, do čistoty, kterou sdílí se svým Otcem. Pravá láska je čistotou. Čistota jako božská, křesťanská a v posledku lidská vlastnost je v Pánu vždy svědectvím a úkonem jeho lásky, něčím, co vždy rozšiřuje k větší plnosti lásky.
Živé Boží slovo: Mt 14,22–33
Zkusme nejprve uvažovat o této události v širších souvislostech. Ježíš právě zázračně nasytil obrovský zástup lidí. Na uzdravování, které se týkalo jednotlivců, navazuje čin, který představuje jakoby plošné šíření Božího království. Už to nejsou šťastní jedinci, kteří zakusili Ježíšovu moc, ale „všichni se najedli dosyta“.
Živé Boží slovo: 1 Král 18,36–40
„Nastal čas, kdy se přináší obětní dar. Prorok Eliáš přistoupil a řekl: »Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh v Izraeli a já tvůj služebník a že jsem učinil všechny tyto věci podle tvého slova. Odpověz mi, Hospodine! Odpověz mi, ať pozná tento lid, že ty, Hospodine, jsi Bůh. Ty sám obrať jejich srdce zpět k sobě.«
Živé Boží slovo: 1 Král 18,30b–35
„Pak (Eliáš) opravil Hospodinův pobořený oltář. Vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, k němuž se stalo slovo Hospodinovo, že se bude jmenovat Izrael. Z kamenů vybudoval oltář ve jménu Hospodinově a kolem oltáře vymezil příkopem prostor pro vysetí dvou měr zrní. Pak narovnal dříví, rozsekal býka na kusy a položil na dříví.
Živé Boží slovo: 1 Král 18,25–30a
„Eliáš vyzval Baalovy proroky: ‚Vyberte si jednoho býka a připravte ho první, protože vás je víc. Potom vzývejte jména svých bohů, ale oheň nezakládejte!‘ Vzali tedy býka, kterého jim dal, připravili ho a od rána až do poledne vzývali Baalovo jméno: ‚Baale, odpověz nám!‘ Neozval se však nikdo, nikdo neodpověděl. A poskakovali u zhotoveného oltáře.“