Doporučujeme
S vyobrazením řádového znaku, jak jej známe dnes, se setkáváme poprvé na přelomu 15. a 16. století, a to bez udání výkladu použitých prvků. Proto se můžeme setkat s různými způsoby výkladu.
Historicky nejpravděpodobnější se zdá tento:
Hnědé pole ve štítu symbolizuje horu Karmel, její vrchol se dotýká nebe.
Bílá hvězda v tomto poli je Panna Maria, patronka (ochránkyně) a vzor karmelitánů.
Dvě hnědé hvězdy v bílém poli zastupují postavy starozákonních proroků Eliáše a Elizea, kteří se podle bible také na Karmelu zdržovali a jsou v řádové tradici nazýváni „vůdcové karmelitánů“.
Jednoznačný je výklad doplňujících atributů:
Koruna a dvanáct hvězd vyjadřují motiv mariánský: symbolizují ženu oděnou sluncem s korunou z dvanácti hvězd kolem hlavy (Zj 12), což je biblický obraz tradičně vztahovaný na Marii.
Ruka s plamenným mečem připomíná proroka Eliáše, o němž Písmo říká, že „jeho slovo plálo jak pochodeň“ (Sir 48,1). Prorok totiž nezvěstoval slovo své, ale slovo Hospodinovo, v Písmě nazvané „meč Ducha“ (Ef 6,17).
Stuha obsahuje latinský nápis s výrokem proroka Eliáše (1 Král 19,10), který karmelitáni přijali za své heslo:
ZELO ZELATUS SUM PRO DOMINO DEO EXERCITUUM
HORLIVOSTÍ HORLÍM PRO HOSPODINA BOHA ZÁSTUPŮ