Doporučujeme
Vyslýchali mě neustále, ve dne i v noci. Byl jsem tak vyčerpaný, že jsem se doslova neudržel na nohou. Když mě vodili od jednoho soudce k druhému, museli mě podpírat, abych neupadl na zem. Mimoto jsem byl vyhladovělý, protože k jídlu mi dávali jen trochu polévky a 300 gramů chleba denně.
Jednoho rána, když jsem se vracel do své cely, jsem na chodbě zahlédl biskupa ze Stanyslaviva (dnešní Ivano-Frankivsk) ze západní Ukrajiny, který zrovna vycházel z toalety. Téměř osmdesátiletý Mons. Řehoř Chomyšyn byl posetý ranami a vypadal, že je již na konci svých sil. Je jisté, že hlad, nedostatek spánku a hlavně dlouhé a neustálé výslechy mohou člověka zničit a přivést ho i k šílenství. Přičítám Boží milosti, že jsem pod tíhou tohoto utrpení neklesl.
(Josip kard. Slipyj /1892–1984/, ukrajinský řeckokatolický biskup, 1945 zatčen NKVD, poté strávil 18 let v gulagu, 1963 na základě intervence Jana XXIII. propuštěn a donucen k vystěhování do Říma; vzpomínky na sovětské vězení, Kyjev 1945)